Neslyšící s nadějí 
 |
 |
 |
|---|
Warning: Undefined array key "co" in /data/web/virtuals/49956/virtual/www/index.php on line 381
Warning: Undefined array key "co" in /data/web/virtuals/49956/virtual/www/index.php on line 396
Začíná horečka politického tlaku na inkluzi a týká se i rozvojové pomoci v oblasti zdravotně postižených. Co nám přinese rok 2016?
Právě končící program Rozvojových cílů tisíciletí byl spolu s novým programem Agendy 2030 rozšířen na nevídaných sedmnáct ambiciózních cílů, které mají vést k zlepšení podmínek na naší planetě v příštích patnácti letech. Jeden z cílů v oblasti vzdělávání spočívá v inkluzi vedoucí k eliminaci překážek, po které touží mj. politici. Cílem inkluze je automaticky bez ohledu na typ zdravotního postižení začlenit osoby s postižením do normální společnosti v úspěšném vzdělávacím systému.
Jako pozorovatel z neziskového sektoru zabývající se kampaněmi za odstranění překážek chci říci, že inkluze je výhodnou součástí udržitelného rozvoje ? teoreticky rozpohybuje lidský, sociální a hospodářský růst, ale je její smysl a účinek reálný? Důvod: Každý stát, hlavně politici, má své strategické vize k ekonomickým úsporám, spíše než sociální empatie jako přirozené formy rozvoje soužití osob se zdravotním postižením či jiným znevýhodněním. Inkluze není naprosto špatná, ale záleží na jednotlivých případech, které musí mít odpovídající model řešení. Způsob vzdělávání pro děti se zdravotním postižením, například u osob se sluchovým postižením, které mají různé typy sluchu, a schopností se velmi liší případ od případu. Více se musí podporovat ? je zapotřebí mít odpovídající technické vybavení, tlumočník či speciální pedagog. Jedna třída zdravých žáků a jeden či dva sluchově postižení v ní musí mít k dispozici vše dle jejich specifických požadavků.
Myslím si, že nejde jen o to silné slovo inkluze, ale také o samostatnost v souladu například s lidskými právy, o oblast vzdělávání a možná oblast sociální, které nemohou být reflektovány v principech každého státu ohledně reforem, není tedy možné předpokládat okamžité dopady odstraněných bariér.
Nový program Udržitelných rozvojových cílů mi přijde příliš komplexní. Zejména cíl vzdělávání a jeho podcíle v oblasti zdravotně postižených jsou potřeba detailně analyzovat a dát do souvislosti s praxí. Například: Cíl 4 kvalitní vzdělání má pojem osoby se zdravotně postižených dobře vymezen, ale chybí mu pojem znakové řeči. Světová federace neslyšících např. upozorňuje, že cíle týkající se neslyšících by měly navazovat na Úmluvu o právech pro osoby se zdravotním postižením (platnou od 2008, zatímco SDGs vešly v platnost 2015), kde se na jejich splnění najdou zdroje? Je zřejmé, že cíle samy o sobě nestačí na ovlivnění vnímání aktivistů a odborníků, přičemž každý stát potřebuje transparentní dohody politických správ, zejména v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce. Konkrétně Ministerstvo zahraničních věcí ČR nyní připravuje novou koncepci Zahraniční rozvojové spolupráce platnou po roce 2017, ve které však bude méně prioritních zemí.
Závěrem bych rád vzpomněl na cíl 17 ? zajistit, aby státy uvolnily prostředky na plnění cílů, především kvalitní vzdělání dle cíle 4. Zhodnocení a první výsledky budou známy nejméně po pěti letech, a to platí také pro zhodnocení školských reforem včetně inkluze. Ohledně české pomoci bude pro nás zajímavá nová koncepce ZRS ČR platná od roku 2017, ve které by mělo být méně států, ovšem prostředky a programy by se měly více soustředit na tyto vybrané země.
Roman Lupoměský
Jako pozorovatel z neziskového sektoru zabývající se kampaněmi za odstranění překážek chci říci, že inkluze je výhodnou součástí udržitelného rozvoje ? teoreticky rozpohybuje lidský, sociální a hospodářský růst, ale je její smysl a účinek reálný? Důvod: Každý stát, hlavně politici, má své strategické vize k ekonomickým úsporám, spíše než sociální empatie jako přirozené formy rozvoje soužití osob se zdravotním postižením či jiným znevýhodněním. Inkluze není naprosto špatná, ale záleží na jednotlivých případech, které musí mít odpovídající model řešení. Způsob vzdělávání pro děti se zdravotním postižením, například u osob se sluchovým postižením, které mají různé typy sluchu, a schopností se velmi liší případ od případu. Více se musí podporovat ? je zapotřebí mít odpovídající technické vybavení, tlumočník či speciální pedagog. Jedna třída zdravých žáků a jeden či dva sluchově postižení v ní musí mít k dispozici vše dle jejich specifických požadavků.
Myslím si, že nejde jen o to silné slovo inkluze, ale také o samostatnost v souladu například s lidskými právy, o oblast vzdělávání a možná oblast sociální, které nemohou být reflektovány v principech každého státu ohledně reforem, není tedy možné předpokládat okamžité dopady odstraněných bariér.
Nový program Udržitelných rozvojových cílů mi přijde příliš komplexní. Zejména cíl vzdělávání a jeho podcíle v oblasti zdravotně postižených jsou potřeba detailně analyzovat a dát do souvislosti s praxí. Například: Cíl 4 kvalitní vzdělání má pojem osoby se zdravotně postižených dobře vymezen, ale chybí mu pojem znakové řeči. Světová federace neslyšících např. upozorňuje, že cíle týkající se neslyšících by měly navazovat na Úmluvu o právech pro osoby se zdravotním postižením (platnou od 2008, zatímco SDGs vešly v platnost 2015), kde se na jejich splnění najdou zdroje? Je zřejmé, že cíle samy o sobě nestačí na ovlivnění vnímání aktivistů a odborníků, přičemž každý stát potřebuje transparentní dohody politických správ, zejména v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce. Konkrétně Ministerstvo zahraničních věcí ČR nyní připravuje novou koncepci Zahraniční rozvojové spolupráce platnou po roce 2017, ve které však bude méně prioritních zemí.
Závěrem bych rád vzpomněl na cíl 17 ? zajistit, aby státy uvolnily prostředky na plnění cílů, především kvalitní vzdělání dle cíle 4. Zhodnocení a první výsledky budou známy nejméně po pěti letech, a to platí také pro zhodnocení školských reforem včetně inkluze. Ohledně české pomoci bude pro nás zajímavá nová koncepce ZRS ČR platná od roku 2017, ve které by mělo být méně států, ovšem prostředky a programy by se měly více soustředit na tyto vybrané země.
Roman Lupoměský